Kraniosakrální terapie

„Světla jsou ztlumená, lehátko měkké. Když CST terapeut, jenž sedí za vámi, uchopí vaši hlavu a začne manipulovat vašich osm lebečních kostí, zavíráte oči. Uchopení, utuženo léty praxe je pevné, ale dotek je neuvěřitelně lehký. „Tohle nemůže vůbec fungovat,“ myslíte si pro sebe. O minutu později slyšíte, jak chrápete a uvědomíte si, že nějak, někde nějaká část vás samotných spí. Cítíte se zcela klidní a vyrovnaní, ačkoliv si uvědomujete, že jste se s osobou, která provádí tahy na vaší hlavě, setkali  sotva před hodinou.Než si obsah této myšlenky začnete uvědomovat, opět spíte. Jedna část vašeho mozku v jednom kuse chrápe, zatímco druhá část to poslouchá a je jí poněkud trapně, protože se nikdy před tím neslyšela chrápat. Zbytek ošetření je víceméně stejný. Návraty vědomí následované sněním.“

John E. Upledger

Kraniosakrální terapie (CSO) je jemná, manipulační, neinvazivní technika, která pracuje s konceptem kraniosakrálního systému. Podstatou této techniky je vyšetření pohyblivosti kraniosakrálního systému. Jedná se o fyziologický systém, který má schopnost vlastní fyziologické rytmické aktivity a má všechny vlastnosti polouzavřeného hydraulického systému. Funkčně je v těsném vztahu s centráním nervovým systémem, autonomním nerovvým systémem , neuromuskuloskeletálním systémem a endokrinním systémem. Do kraniosakrálního systému tedy zahrnujeme lebku (kranium), intrakraniální a spinální membránový systém, mozkomíšní tekutinu, celý páteřní kanál, včetně kosti křížové (sakrum). 

Terapeut jemným cvičeným dotykem testuje mobilitu jednotlivých částí systému. Pokud je terapeutem v systému diagnostikováno omezení, bloky, velmi jemným dotykem systém koriguje. Organismum člověka má autoregulační schopnosti, kterých terapet využívá při vlastním ošetření. Tím je tato metoda velmi bezpečná.

Kranisakrální terapie napomáhá k celkové harmonii systému jak po stránce fyzické, tak i psychické. Tuto metodu lze aplikovat jak u stavů akutních, tak i chronických. 

Jak probíhá vlastní terapie

Terapie probíhá v leže, ve většině případů na zádech. Někdy s ohledem na zdravotní stav klienta či okolnosti, může probíhat v leže na boku či v sedě. U dětí může až v krajním případě probíhat i pod lehátkem.  Pokud se v daném prostoru bude cítit bezpečně, tak proč ne?

Celkově terapie trvá 60 minut s tím, že cca 5 minut je na vyjednání, sdělení, usazení. Následných 50 minut na vlastní terapii a posledních 5 minut na zakončení . Toto však je jakýsi ideal zhlediska časového rozvrhu. Realita je vždy jiná, takže poměry výše uvedených časů se mohou lišit. Nicméně jako základ pro orientaci klienta i terapeuta toto postačí.

Pro vlastní ošetření je vhodné mít pohodlné oblečení. Klient může být dle vyjednání přikryt dekou. Základním cílem terapeuta je, aby se klient cítil komfortně, bezpečně, uvolněně. Terapeut je v rámci terapie průvodcem samo uzdravujících procesů systému klienta.